Záhadné zvuky
Přestěhovala jsem se s našima a mladším bráchou do jednoho domečku, který byl postaven někdy na začátku minulého století. Hned první noc, co jsme v domku spali, se nad našimi hlavami ozvalo bouchnutí, jakési škrábání, dutá rána… a najednou ticho. Celí vyjukaní jsme rozsvítili a koukli na hodiny. Dvanáct pryč. Samozřejmě první, co nás napadlo, bylo, že tu řádí duchové. Zvuky se ozývaly z půdy. Nakonec jsme všichni sebrali odvahu a šli se tam podívat. Bylo tam ale jenom nějaké zaprášené harampádí, jinak jsme nic podezřelého neviděli. Druhý den se celá situace opakovala, akorát s tím, že nás podezřelé zvuky probudily už o hodinu dříve. Když jsme se šli podívat půdu, zdálo se být všechno v pořádku. Třetí noc jsme nešli spát a čekali jsme za dveřmi půdy, až se nezvaný host projeví, což netrvalo dlouho. Pomalu jsme otevřeli dveře a potichu se přikradli na půdu. Táta svítil do všech koutů baterkou a znovu jsme viděli to, co předtím. Nikde nic, akorát pár krámů na zemi a na jednom místě škrábance na dřevěné podlaze. Když už jsme chtěli ducha zavolat, ozval se tichý zvuk. A další a další. Šli jsme za ním a našli malé černé kotě, kterému se zaklínila packa ve staré skříni, takže nemohlo ven. Vypostili jsme ho a vzali k sobě dolů. Od té doby už tajemné zvuky na půdě neslýcháme. Marcela