Pradědův duch
Když mi bylo asi dvanáct, onemocněla jsem nějakou dětskou chorobou a musela jsem zůstat pár dní v nemocnici, protože mi píchali injekce. Jednou v noci jsem se probudila a zjistila, že jsou dveře od pokoje, ve kterém jsem spala ještě se dvěma dalšíma holkama, otevřené. Podívala jsem se vedle na postele, ale holky v klidu spaly. Znovu jsem se podívala na dveře a příšerně se lekla. Mezi dveřmi ve světle chodby stál starý pán v pruhovaném pyžamu. Přemýšlela jsem, jak se k nám mohl dostat, protože dospělé oddělení bylo úplně v jiném patře. Sotva mi to proletělo hlavou, děda tam nebyl. Říkala jsem si, že asi odešel, a nevěnovala tomu pozornost. Po návratu z nemocnice domů jsem vyprávěla tuhle příhodu doma a babička se mě zeptala, jak ten pán vypadal. Když jsem ho popsala, řekla mi, že se na mě byl zřejmě podívat pradědeček, který umřel dřív, než jsem se narodila! Monča